Koupili jste si časopis ze kterého na vás hned na úvodní stránce kouká prvoplánová kráska s nekonečně dlouhýma nohama? Povzdechli jste si, podívali se na své nohy a otočili stránku, kde na vás dále vyskakovaly dokonalé ženy s normovaně vyhlazeným tělem bez ďolíčků, popraskaných žilek či strií? Možná jste začali obcházet zrcadlo a pokradmu do něj nakukovat. Raději jste si zakryli obličej prsty a potom se možná rozhodli jednat. Jenže...
Uvědomme si, že krásky na bilboardech, v časopisech a v reklamách všeobecně nejsou reálné! Ne, nejsou to robotky (i když v pravém slova smyslu bychom je tak mohly nazývat), jsou to ženy vyrobené z těch z masa a kostí pomocí grafických programů. Kůže je vyhlazená, tvary upravené, všechno co není dokonalé je zretušováno. Vždyť se rozhlédněte kolem sebe. Kolik po světě běhá lidí, kteří nemají vůbec žádnou vadu? Žádnou vrásku, jizvu, znamínko, žádnou nesrovnalost na těle. Nezavrhuji zcela retuše, pokud jde o drobnosti nebo o umělecké vyřádění fotografa, ale... říká se všeho s mírou. Jak můžete ženě uříznout boky nebo pánev na polovic (viz reklamy ražení před a po)? Všiml si vůbec někdo, že máme kosti, a že naši přirozenou tělesnou konstituci asi těžko od základů změníme? To jest první myšlenka k zamyšlení. Druhá je, zda opravdu potřebujeme vypadat jako vychrtlá dvacítka i ve svých čtyřiceti. Místo těch tablet, kterými se snažíme shodit kilogramy, místo hladovek a sebeobviňování se zastavme. Stop! Nádech, výdech a v klidu si přečtěte následující odstavce.
Moderním trendem je být krásná, štíhlá a úspěšná (kariéra, role matky, manželky). Co to ale znamená? Všechny tyto pojmy jsou v každé kultuře a době vnímány odlišně. Dnes to vypadá, že ideál je podvyživená, dokonale upravená manažerka a matka, která všechno zvládá sama. Zatím jsem ale nepotkala ženu, která by taková byla, byla by spokojená a šťastná. Opravdu to chcete?
Všechny chceme být nejkrásnější. Ale opravdu si myslíte, že budete krásná, jen když budete vypadat jako ta dívka z plakátu? Nesrovnávejte se s ní! Ona není reálná. Copak jsme nějaké tovary z továrny, u kterých se dbá na přesnost a tvarovou dokonalost? Každá z nás má krásu v sobě. Každá z nás je krásná a teď nemluvím jen o vnitřní kráse, ale u té to všechno začíná. Všechno, včetně vnímání sama sebe, začíná v naší hlavě.
Jak na to?
1. Nejprve se srovnejme sami se sebou, tam uvnitř, až tam, kde máme svůj skleník plný krásných květin, který ale ze strachu nikomu neukazujeme a pro jistotu ho ještě překryjeme černou folií. Přišel čas, abychom všechny začaly chodit do svého skleníku a zalévat rostlinky, které tam už pěknou dobu čekají. Začněme pomalu a pro začátek strhněme tu plachtu, pod kterou skrýváme své tajemství. Není to jednoduché a je to cesta, kterou rozhodně neujdeme za jeden den. Ale uvědomte si, že na to nemusíte být sama.
2. Objevujte sama sebe kousek po kousku. Jednou z možností jak objevit své vnitřní poklady je sebevyjádření prostřednictvím tvorby. Pokud se bojíte vzít papír a začít na něj tvořit, zkuste začít třeba jednodušší formou. Vybarvěte si mandalu. Najděte si předlohu, která se vám líbí (např. na https://www.centrum-mandala.cz/mandaly/stazeni), hrajte si s ní a pochvalte se, že jste zvládly první malý krůček. Do mandaly můžete dát jakýkoliv pocit, ať už negativní (obrázek pak můžete rituálně zničit - ohněm, roztrháním), nebo pozitivní a hotové dílo si můžete někde vystavit, třeba na pracovním stole nebo na lednici. Tipy na to jak pracovat s mandalou najdete zde nebo zde . Pokud se vám to zalíbí, možná budete chtít tvořit pravidelně. Pak se můžete zapojit do odběru mandal zdarma a sdílet svá vymalovaná díla s ostatními - fotogalerie
3. Sdílení je pro ženy velmi důležité a proto nebuďte sama. Najděte si kolektiv, který vám bude vyhovovat. Můžete navštívit některé z center pro duchovní rozvoj. Jedním takovým je např. Centrum Mandala, které se zaměřuje na výtvarno a osobní rozvoj (převážně žen). Můžete se zde dozvědět něco o sobě a svých pokladech prostřednictvím mandal nebo jiných seminářů zaměřených na ženy. Můžete si s ostatními vyměnit své zkušenosti, vyprávět si o snech, najít se pomocí mandal nebo obrázků v arteterapeutickém ateliéru. Není podstatné, že neumíte kreslit jako Da Vinci. Tady jde o prožitek, pocity a uvolnění. Jde o to, věnovat se sama sobě. Je to čas, ve kterém můžete zalévat své schované květiny. A kdoví, třeba jednou nebudete potřebovat ani ten skleník.
Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková a spol
