Objevování a léčení neodhalených alergii u dětí a dospělých Doris Rapp, M. D.

V současné době odhadují lékaři zabývající se enviromentální medicínou, že asi 75 % populace trpí alergií a to zejména potravinovou. Většina z postižených si vůbec není vědoma skutečnosti, že jsou alergici. Netrpí totiž jednou z obvyklých forem alergie jako je atopický ekzém, astma či senná rýma. Koho by také napadlo, že nevrlost, hyperaktivita, deprese, zácpa, problémy s učením a spousta dalších zdravotních problémů může souviset s alergií.
Doktorka Rappová, lékařka zabývající se po mnoho let pediatrickou alergologii, podává ve své knize přehledný souhrn svých výzkumů aplikovaných v praxi. Jednoznačně zde dokazuje, že kromě jiných oblastí může alergie, a to zejména ta neodhalená, ovlivňovat inteligenci a učební výsledky ve škole.
Její výzkum ukazuje, že alergické dítě dokáže velice dramaticky reagovat jen několik minut po setkání s alergenem. Náhlé změny nálad, deprese, odpor k vykonání příkazu. Dítě reagující hyperaktivitou bude mít tendenci psát velká a výrazná písmena. Na druhé straně zuřivě reagující dítě má náhlou tendenci zničit vše ve svém okolí. Dítě se studijními problémy reaguje nenadálým poklesem inteligenčních schopností.
Nutno poznamenat že neodhalená alergie může rovněž být spojována s tak neočekávanými problémy jako jsou hypoglykémie, obezita nebo alkoholismus. Dr. Philpott při svém výzkumu zjistil, že u většiny dětí dojde při testování na alergen k rapidnímu poklesu krevního cukru a tím k hypoglykémiím. Rovněž tak zjistil, že velká část těchto dětí má obezní či alkoholické rodiče.
Podle doktorky Rappové je možné odhalit již v prenatálním stadiu alergické reakce. Budoucí alergici se projevují jako děti s větší tendencí ke kopání či škytání. Při svém výzkumu došla k závěru, že po podání alergeního jídla budoucí matce se nenarozené dítě začne nezvykle aktivně až agresivně chovat. Po narození je diagnostika jednoznačnější. Děti mohou alergen přejímat buď z mateřského mléka nebo sami při dýchání či s potravou. Jejich reakce jsou různé, od hyperaktivity a problémů se spaním až k dýchacím problémům, opruzeninám a ekzémům.
Doktorka Rappová dítě s podezřením na alergii nejprve podrobí standardním inteligenčním testům, aby stanovila tzv. výchozí bod. V další fázi jsou vyloučeny alergie klasické a v poslední fázi se přistoupí k tzv. eliminační dietě. Jedná se o dietu, která stanoví, kdy se které jídlo vypustí a kdy se nahradí jiným. Po každém nasazení „nového jídla se provede inteligenční test. Tato metoda byť zdlouhavá vykazuje značné výsledky, protože třeba při porovnávání kreseb dětí z různých fází vyšetření jsou viditelné podstatné rozdíly. Viz. Příloha.
Samozřejmě je jednoznačné, že teorie alergických reakcí není možno aplikovat na každé onemocnění a každé studijní neúspěchy. Přesto je nutno říci, že by stravovacím návykům a alergologii měla být věnována větší pozornost při diagnostikování problematických dětí a dospělých. Je pravděpodobné, že u některých by při správné dietě mohlo dojít k rapidnímu zlepšení.


Přeložila a vypracovala z anglického originálu „IS THIS YOUR CHILD?, Doris Rapp, QUILL, 1991“
Dagmar Rosenberg©
 

Jakékoli další šíření tohoto článku je porušením zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce článku či jeho části.